Úvod

Psychiatrie je lékařský obor zaměřený na diagnostiku, léčbu a prevenci duševních poruch. Na rozdíl od psychologie pracuje s biologickými i farmakologickými nástroji, a to často v kombinaci s psychoterapií. Psychiatrie se historicky vyvíjela od chápání duševních onemocnění jako „morálních“ nebo „spirituálních“ selhání k neurobiologickému a biopsychosociálnímu modelu. Významný zlom nastal v polovině 20. století s nástupem psychofarmakologie, která zásadně změnila terapeutické možnosti v péči o pacienty.

Podobory psychiatrie

Psychiatrie se člení do několika klinických podoborů:
- Dětská a dorostová psychiatrie – zaměřená na neurovývojové poruchy, poruchy chování a nálady u mladých pacientů.
- Gerontopsychiatrie – řeší kognitivní poruchy, demence a afektivní poruchy u starší populace.
- Sociální psychiatrie – zohledňuje vliv prostředí, společnosti a kultury na duševní zdraví.
- Biologická a farmakologická psychiatrie – zaměřená na neurochemické procesy a jejich ovlivnění léčivy.

Vývoj psychofarmakologie

Rozvoj psychofarmakologie začal převratným objevem chlorpromazinu v roce 1950, který se stal prvním účinným antipsychotikem¹. Následoval imipramin (první antidepresivum)¹, lithium (stabilizátor nálady)² a diazepam (anxiolytikum)². Tyto náhodné objevy vedly k systematickému výzkumu neurochemických mechanismů, zejména neurotransmiterů jako je serotonin, dopamin, noradrenalin či GABA.

Z historického hlediska hrály roli i mimo-vědecké faktory: deinstitucionalizace psychiatrických zařízení, rozmach farmaceutického průmyslu a změny v přístupu k pacientům s duševními poruchami.

Skupiny psychofarmak

1. Antidepresiva
   Antidepresiva slouží k léčbě depresivních poruch, úzkostí a některých typů bolesti. Dělí se na řadu skupin dle mechanismu účinku, např.: SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, např. fluoxetin, sertralin), SNRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu, např. venlafaxin), TCA (tricyklická antidepresiva, např. amitriptylin), DNRI (inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu, např. bupropion), NaSSA (noradrenergní a specificky serotoninergní antidepresiva, např. mirtazapin). Antidepresiva zvyšují dostupnost monoaminů v synaptické štěrbině. SSRI (např. sertralin) inhibují zpětné vychytávání serotoninu, zatímco SNRI (venlafaxin) ovlivňují i noradrenalin. Tricyklická antidepresiva (TCA) blokují reuptake více neurotransmiterů, ale mají širší profil nežádoucích účinků. MAOI inhibují enzym monoaminooxidázu, která rozkládá neurotransmitery, což zvyšuje jejich hladiny³.
2. Antipsychotika
   - Jsou rozlišována typická (např. haloperidol) a atypická antipsychotika (např. klozapin). Používají se při schizofrenii, bipolární poruše nebo těžké depresi. Typická antipsychotika blokují D2 dopaminové receptory v mezolimbické dráze, což snižuje pozitivní symptomy psychózy. Atypická antipsychotika (např. olanzapin) navíc antagonizují serotoninové receptory 5-HT_2A, čímž se snižuje riziko motorických vedlejších účinků a mohou pozitivně ovlivnit i negativní symptom schizofrenie² .
3. Anxiolytika a hypnotika
   Mezi nejčastěji používaná anxiolytika patří benzodiazepiny (např. diazepam), které zesilují účinek GABA, hlavního inhibičního neurotransmiteru, čímž snižují neuronální excitaci. Hypnotika jako zolpidem či zopiklon působí selektivně na určité podtypy GABA receptorů, což snižuje riziko závislosti².
4. Stabilizátory nálady
   Tradičním stabilizátorem nálady je lithium, a dále se používají antikonvulziva (valproát). Lithium moduluje signální dráhy (např. inhibuje enzym GSK-3β) a má neuroprotektivní účinky. Antikonvulziva jako valproát zvyšují hladinu GABA a ovlivňují iontové kanály⁶.
5. Kognitiva
   Kognitiva se používají zejména při Alzheimerově nemoci. Zástupci jsou donepezil a rivastigmin, které inhibují acetylcholinesterázu a zvyšují hladinu acetylcholinu. Novějším kognitivem je memantin, který účinkuje jako antagonista NMDA receptoru⁴ .

Současné trendy

Moderní psychofarmakologie se odklání od „náhodných objevů“ a snaží se o cílený vývoj na základě molekulární biologie a neurověd. Nové léky míří na specifické receptory (např. serotonergní 5-HT_1A nebo glutamátové NMDA) a zkoumají se i psychedelické látky (psilocybin, ketamin) pro léčbu farmakorezistentní deprese⁵.

Závěr

Psychiatrie prošla zásadním vývojem – od stigmatizace k vědecké disciplíně propojující biologii, psychologii i společenské faktory. Psychofarmaka zůstávají klíčovým nástrojem léčby psychiatrických onemocnění s prokázanými benefit. Budoucnost léčby a psychiatrického výzkumu spočívá v personalizovaném přístupu založené na genetických analýzách a pokročilém porozumění mozku.