Psychiatrie
Úvod do problematiky
Úvod
Psychiatrie je lékařský obor zaměřený na diagnostiku, léčbu a prevenci duševních poruch. Na rozdíl od psychologie pracuje s biologickými i farmakologickými nástroji, a to často v kombinaci s psychoterapií. Psychiatrie se historicky vyvíjela od chápání duševních onemocnění jako „morálních“ nebo „spirituálních“ selhání k neurobiologickému a biopsychosociálnímu modelu. Významný zlom nastal v polovině 20. století s nástupem psychofarmakologie, která zásadně změnila terapeutické možnosti v péči o pacienty.
Podobory psychiatrie
Psychiatrie se člení do několika klinických podoborů:
- Dětská a dorostová
psychiatrie – zaměřená na neurovývojové poruchy, poruchy chování a
nálady u mladých pacientů.
- Gerontopsychiatrie – řeší kognitivní
poruchy, demence a afektivní poruchy u starší populace.
- Sociální
psychiatrie – zohledňuje vliv prostředí, společnosti a kultury na duševní
zdraví.
- Biologická a farmakologická psychiatrie – zaměřená na
neurochemické procesy a jejich ovlivnění léčivy.
Vývoj psychofarmakologie
Rozvoj psychofarmakologie začal převratným objevem chlorpromazinu v roce 1950, který se stal
prvním účinným antipsychotikem1. Následoval imipramin (první
antidepresivum)1, lithium (stabilizátor nálady)2 a diazepam
(anxiolytikum)2. Tyto náhodné objevy vedly k systematickému výzkumu
neurochemických mechanismů, zejména neurotransmiterů jako je serotonin, dopamin, noradrenalin či
GABA.
Z historického hlediska hrály roli i mimo-vědecké faktory:
deinstitucionalizace psychiatrických zařízení, rozmach farmaceutického průmyslu a změny
v přístupu k pacientům s duševními poruchami.
Skupiny psychofarmak
- Antidepresiva
Antidepresiva slouží k léčbě depresivních poruch, úzkostí a některých typů bolesti. Dělí se na řadu skupin dle mechanismu účinku, např.: SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, např. fluoxetin, sertralin), SNRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu, např. venlafaxin), TCA (tricyklická antidepresiva, např. amitriptylin), DNRI (inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu, např. bupropion), NaSSA (noradrenergní a specificky serotoninergní antidepresiva, např. mirtazapin). Antidepresiva zvyšují dostupnost monoaminů v synaptické štěrbině. SSRI (např. sertralin) inhibují zpětné vychytávání serotoninu, zatímco SNRI (venlafaxin) ovlivňují i noradrenalin. Tricyklická antidepresiva (TCA) blokují reuptake více neurotransmiterů, ale mají širší profil nežádoucích účinků. MAOI inhibují enzym monoaminooxidázu, která rozkládá neurotransmitery, což zvyšuje jejich hladiny3. - Antipsychotika
- Jsou rozlišována typická (např. haloperidol) a atypická antipsychotika (např. klozapin). Používají se při schizofrenii, bipolární poruše nebo těžké depresi. Typická antipsychotika blokují D2 dopaminové receptory v mezolimbické dráze, což snižuje pozitivní symptomy psychózy. Atypická antipsychotika (např. olanzapin) navíc antagonizují serotoninové receptory 5-HT2A, čímž se snižuje riziko motorických vedlejších účinků a mohou pozitivně ovlivnit i negativní symptom schizofrenie2 . - Anxiolytika a hypnotika
Mezi nejčastěji používaná anxiolytika patří benzodiazepiny (např. diazepam), které zesilují účinek GABA, hlavního inhibičního neurotransmiteru, čímž snižují neuronální excitaci. Hypnotika jako zolpidem či zopiklon působí selektivně na určité podtypy GABA receptorů, což snižuje riziko závislosti2. - Stabilizátory nálady
Tradičním stabilizátorem nálady je lithium, a dále se používají antikonvulziva (valproát). Lithium moduluje signální dráhy (např. inhibuje enzym GSK-3β) a má neuroprotektivní účinky. Antikonvulziva jako valproát zvyšují hladinu GABA a ovlivňují iontové kanály6. - Kognitiva
Kognitiva se používají zejména při Alzheimerově nemoci. Zástupci jsou donepezil a rivastigmin, které inhibují acetylcholinesterázu a zvyšují hladinu acetylcholinu. Novějším kognitivem je memantin, který účinkuje jako antagonista NMDA receptoru4 .
Současné trendy
Moderní psychofarmakologie se odklání od „náhodných objevů“ a snaží se o cílený vývoj na základě molekulární biologie a neurověd. Nové léky míří na specifické receptory (např. serotonergní 5-HT1A nebo glutamátové NMDA) a zkoumají se i psychedelické látky (psilocybin, ketamin) pro léčbu farmakorezistentní deprese5.
Závěr
Psychiatrie prošla zásadním vývojem – od stigmatizace k vědecké disciplíně propojující biologii, psychologii i společenské faktory. Psychofarmaka zůstávají klíčovým nástrojem léčby psychiatrických onemocnění s prokázanými benefit. Budoucnost léčby a psychiatrického výzkumu spočívá v personalizovaném přístupu založené na genetických analýzách a pokročilém porozumění mozku.
Reference
- Braslow JT, Marder SR. History of Psychopharmacology. Annu Rev Clin Psychol. 2019 May 7;15:25-50. doi: 10.1146/annurev-clinpsy-050718-095514.
- Robinson E. Psychopharmacology: From serendipitous discoveries to rationale design, but what next? Brain Neurosci Adv. 2018 Nov 22;2:2398212818812629. doi: 10.1177/2398212818812629.
- Feighner JP. Mechanism of action of antidepressant medications. J Clin Psych. 1999; 60.4:4-13.
- Franková V. Optimalizace léčby Alzheimerovy choroby. praxi 2015; 16(3):79–82.
- Correll CU et al. The future of psychopharmacology: a critical appraisal of ongoing phase 2/3 trials, and of some current trends aiming to de-risk trial programmes of novel agents. World Psychiatry. 2023 Feb;22(1):48-74. doi: 10.1002/wps.21056.
- Nayak R, Rosh I, Kustanovich I, Stern S. Mood Stabilizers in Psychiatric Disorders and Mechanisms Learnt from In Vitro Model Systems. Int J Mol Sci. 2021 Aug 27;22(17):9315. doi: 10.3390/ijms22179315.
NON-2025-00042